Blog

Kapitola osmnáctá

Hermiona už patnáct minut tiše skřípala zuby. Návštěva na ústředí se nevyvíjela zrovna nejlépe. Remus přinesl požadované dokumenty a Harry zjistil, že Hermiona řekla Severusovi o viteálech. Okamžitě jí vpálil, že je zrádkyně a Hermiona už skoro půl hodiny poslouchala, jaký je Snape parchant, mizera, zrádce, vrah, lhář ….. Posledních několik minut měla neodolatelnou chuť mu jednu vrazit a prásknout za sebou dveřmi.

„Zmlkneš už?!“ slyšela najednou svůj vlastní chladný hlas. Harry se překvapeně zarazil.

„Přece se nebudeš zastávat toho Smrtijeda?“ zeptal se nevěřícně.

„Kdyby nebylo toho “Smrtijeda“, byla bych mrtvá, Ginny by umírala u Voldemorta ve sklepě a Řád by byl minulostí. Jestli máš nějaké důkazy, že je skutečně zrádce, sem s nimi. Jinak mi prosím prokaž laskavost a mlč.“

„To nemyslíš vážně?“ vložil se poprvé do rozhovoru Ron. „Teď nám ještě řekni, že ses do něj zamilovala a lezeš tomu netopýrovy do postele. Jedna informace odměnou za jedno číslo?“

Dál už nepokračoval. Hermiona mu vlepila facku, až zavrávoral a musel se chytit stolu, aby neupadl. Na tváři mu rudě naskočil obrys její dlaně. Hermioně se oproti tomu vytratila z tváře veškerá barva. I Ron poznal, že je, jako obvykle, úplně mimo.

Do místnosti se vrátil Remus následovaný Severusem. Tomu stačil jediný pohled na bledou Hermionu a Ronovu tvář, aby si domyslel, co se přibližně stalo. Do konce návštěvy už Hermiona nepromluvila ani slovo. Jen se krátce rozloučila s Remusem.

Jakmile byli zpátky doma, vyrazila do svého pokoje. Severus ji jemně zadržel.

„Jsi v pořádku?“

„Jo, jistě,“ odpověděla a důsledně se vyhýbala jeho pohledu.

„Hermiono?“ Vzal ji opatrně za bradu a přiměl ji, podívat se mu do očí. „Co ti řekli?“

„Nechci o tom mluvit.“ Vymanila se z jeho sevření. Vzala mu z rukou papíry od Remuse a vyběhla po schodech, kde málem srazila paní Weasleyovou. Ta za ní chvíli překvapeně hleděla. Pak se otočila na Severuse.

„Harry a Ron?“ napůl se zeptala a napůl konstatovala. Od Ginny věděla, jaké katastrofální důsledky málem měl Hermionin poslední rozhovor s těmi dvěma. Sice brala Harryho jako své osmé dítě, ale nemohla se na Severuse za tu naštípnutou čelist zlobit. Sama měla chuť jim nařezat.

Severus krátce přikývl. Molly si povzdechla a vyrazila za Hermionou.

Seděla na okně. Rukama objímala kolena přitažená k bradě a bezmyšlenkovitě hleděla do zahrady.

„Ron s Harrym by se měli naučit nejdřív myslet a až potom mluvit.“

Hermiona sebou polekaně trhla. Byla tak zabraná do sebe, že přeslechla dvoje zaklepání i Mollyiny kroky.

„Obávám se, že to bude trvat ještě dlouho. Pokud se tak vůbec někdy stane,“ povzdechla si Hermiona. Posunula se stranou a udělala tak Molly místo u sebe na okně.

„Poslední roky to vy tři nemáte lehké. Harry Severusovi nikdy neodpustil smrt profesora Brumbála a bojím se, že ani nikdy neodpustí. Albus pro něj hodně znamenal. Ron jen drží s Harrym. Má strach, že když ztratil tebe, mohl by ztratit i jeho.“

„Já…Neztratili mě,“ řekla nakonec pevně. „Jen…jen už jsem z toho všeho unavená. Sedm let poslouchám ty jejich praštěné konspirační teorie. Už mě prostě nebaví poslouchat, jaký je Severus mizera. Zvlášť když ho…. Zvlášť když vím, že to není pravda.“

„Smím se zeptat, co ti řekli?“

„Podle jednoho jsem zrádkyně a podle druhého děvka,“ řekla po pár minutách ticha Hermiona.

„Ne!“

„Řekla jsem Severusovi o viteálech. Podle Harryho jsem je zradila a podle Rona to země nejspíš vytáhl v posteli.“

„A to je tak pobuřující představa?“ zeptala se Molly vlídně.

„Jo…ne …“ Zmateně pokrčila rameny a v očích se jí objevily slzy. Molly ji konejšivě objala. Trvalo dlouhé minuty, než se jí povedlo Hermionu uklidnit.

„Je to složité,“ pokračovala potom Hermiona, „sama se ve svých pocitech nevyznám.“

„Zkus začít od začátku.“

Hermiona si povzdechla, jako by přemýšlela, jestli se jí o tom chce mluvit. „Veškeré mé sexuální zkušenosti, pokud se tomu tak dá říkat, má na svědomí Lucius. Já… Než se to stalo, nedokázala jsem si ani představit, že by byl někdo schopen toho, co ten parchant udělal mě.“

„A tobě teď dělá problémy smířit se s myšlenkou na sex,“ dokončila to Molly.

„Mimo jiné,“ přiznala Hermiona.

„Ve svých citech k Severusovi si musíš udělat pořádek sama. Co cítí on k tobě je zcela zřejmé.“

„On ke mně?“

„Kam jsi dala oči, drahoušku?“ usmála se Molly. „To sis nevšimla, jak se na tebe dívá, jakou má o tebe starost? Má tě rád. Hodně rád.“ Záměrně se vyhnula slovům miluje tě, nechtěla, aby v Hermioně probudily nepříjemné asociace.

„Tak proč něco neřekne?“

„Severus? Ty máš, koukám, na muže opravdu vysoké nároky. Chodila jsem s Arturem čtyři roky, než jsme se vzali a že ke mně něco cítí, mi poprvé přímo řekl, až když mě žádal o ruku. Ale zpátky k tobě. Severus ví, čím sis prošla. Myslím, že je jeden z mála, kdo to dokáže plně pochopit. Drží se stranou, aby ti neublížil.“

„Neublížil?“

„Hermiono, před chvílí ses málem sesypala, protože Ron řekl, že spolu máte poměr. Jak bys reagovala, kdyby se pokusil dostat tě do postele. A upřímně, Severus nevypadá na romantika, který by si potrpěl na poetická vyznání lásky.“

„Říct, mám tě rád, by ho nezabilo.“

„A tebe?“

„Jo, máte pravdu,“ přiznala nakonec neochotně. Zrak jí padl na desky, které předtím vzala Severusovi z ruky. „Každopádně milostné problémy musí počkat. Voldemort má přednost.“

„No, na vašem místě bych si pospíšila, protože když vidím, jak se Ginny červená pokaždé, když vidí pana Debera, bojím se, že Harry brzy dostane košem, a to jeho vztahy se Severusem rozhodně nevylepší.“

„Jestli mu Ginny dá kopačky kvůli Alexovi, asi koupím Severusovi magický ekvivalent neprůstřelné vesty,“ rozesmála se Mia.