Blog

Kapitola dvacátá

Následující den předala Severusovi požadovaný překlad i seznam chyb. V textu některá písmena chyběla a jiná přebývala. Když je vypsala za sebou, nedávala žádný smysl, ale když udělala zvlášť řadu přebývajících a zvlášť chybějících, bylo to celkem zajímavé.

„Chybějící písmena jsou f, u, n, f, v, i, e, r, d, r, e, i, z, w, e, i, e, i, n, z, w, e, i, n a dávají číselnou řadu 5, 4, 3, 2, 1, 2 a písmeno n a pak přebývající v, i, e, r, e, i, n, s, i, e, b, e, n, v, i, e, r, f, u, n, f a w dávají řadu 4, 1, 7, 4, 5, a písmeno w. Ráno jsem tady našla celkem podrobnou mapu ostrova Man a okolí. Pokud by to byly zeměpisné souřadnice, pak 54° 32´a 12´´ severní šířky a 4° 17´ a  45´´ západní délky. Na mapě je to mořská hladina asi dvě míle severně od ostrova. Nicméně podle té knihy, by někde v těch místech měl být ostrůvek, kde se Grindewald zbavil svých pronásledovatelů.“

„Cosi o tom myslíte vy dvě?“ zeptal se Severus a snažil se nedělat předčasné závěry.

„Já, prohlédla jsem si tu knihu pořádně. Byla magicky upravená. Původní anglický text byl později smazán a nahrazen německým a to relativně nedávno“

„Chceš tím říct, že někdo umístil do knihovny v Bradavicích vodítko, kde hledat viteály?“ ozvala se Ginny.

„Je to možné. Někteří z význačných Smrtijedů měli nebo mají v Bradavicích sourozence, nebo potomky, či jsou členy školní rady. Pro jednotlivce není těžké se do školy dostat,“ poznamenal nepřítomně Snape. Vzal si od Hermiony knihu a zamumlal nad stránkou tiché zaklínadlo. Dál upřeně hleděl do knihy a oči mu potemněly. Beze slova podal knihu Hermioně. Pod posledním řádkem textu se objevily iniciály. Umělecky propletená písmena B, R a W.  Hermiona předala knihu Ginny a s otazníkem v očích se otočila na Severuse.

„Rosier, Wilkes a Black,“ řekl tiše.

„Dobře, takže víme, kde hledat. Co dál?“

„Půjdeme si popovídat s panem Potterem.“

„Ale beze mě. Na další hádku nemám náladu,“ prohlásila rezolutně Hermiona.

Severus s Ginny se vrátili za necelou hodinu. Chtěla se zeptat, jak dopadli, ale Severusův vzteklý pohled ji od toho odradil. Popadl první věc, co mu přišla pod ruku a mrštil s ní o zeď.

„Jestli se ti ta váza nelíbila, stačilo dát ji na půdu,“ zazněl Alexův pobavený hlas.

Ginny se překvapeně otočila a silou vůle se snažila nečervenat. Moc se jí to nedařilo.

„Špatné zprávy?“ riskla Hermiona otázku.

„Abych shrnul náš rozhovor, slečně Weasleyové byla doporučena návštěva lékaře přes duševní choroby. To o viteálech je samozřejmě komplot, který má za cíl vydat pana Pottera napospas Voldemortovi,“ zavrčel temně.

„Takže jsme v tom sami. Skvělé. Máme nějakou šanci zničit všechny tři viteály ve dvou,“ zeptala se prakticky Hermiona.

„Ve třech,“ opravila ji Ginny.

„Čtyřech,“ nezůstal Alex pozadu.

„Laskavě trochu zpomalte. Remus a Kingsley se Potterovým prohlášením nijak nenadchli a možná, zdůrazňuji možná, by nám pomohli, ale stejně by to byl pokus o sebevraždu,“ mírnil je Severus.

„Co BA?“ navrhla nesměle Ginny.

„Výborně, pošleme skupinku puberťáků na smrt. Další skvělé nápady?“ ozval se sarkasticky Snape.

„Jo, jeden by byl. Dáme si večeři, počkáme, až vychladneš, a v KLIDU to probereme,“ usadila ho Mia.

„Máš pravdu. Omlouvám se. Opravdu nechápu, jak se mu vždycky povede rozčílit mě do nepříčetnosti,“ omluvil se Snape.

„Takže to vezmeme racionálně. Kolik lidí potřebujeme?“ vzala to Mia do rukou.

„Nagini bude na mně, ale nemůžu si k Voldemortovy odskočit kdy se mi zachce. Pravděpodobně to bude chtít nějaký klamný útok na odpoutání pozornosti. Aby stál za zavolání, bude na něj potřeba minimálně šest lidí.

Šálek bude snazší. Víme, kde přesně je a známe přibližně i bezpečnostní kouzla. Čtyři lidé by to měli zvládnout.

Třetí viteál bude trochu problém. Víme, že je na ostrově, ale nevíme kde. Bude to chtít větší skupinu, která by ostrov systematicky pročesala. Minimálně osm lidí. Ideální by bylo 12 i víc,“ uvažoval nahlas Severus.

„V tom případě potřebujeme ještě patnáct dalších lidí. Navrhuji svolat BA a zeptat se, kdo by byl ochoten nám pomoci, zajít za Lupinem a Pastorkem, možná i za Tonksovou a dalšími a požádat je o pomoc. Vzhledem k tomu, že budeme jednat za Harryho zády, je vám doufám jasné, že on pro nás nehne prstem. Bude to jen na nás.“

Severus chvíli zamyšleně hleděl někam do zdi. „Dobře,“ řekl nakonec. „Asi nemáme moc na vybranou. Ty a slečna Weasleyová obejdete BA. Ujistěte se, že všichni rozumí rizikům a vědí, do čeho jdou. Já obejdu členy Řádu.“

„A já?“ ozval se Alex.

„Ty se prokoušeš knihovnou a pořídíš seznam užitečných obranných kouzel ze světlé i černé magie. Vzhledem k tomu, že výuka obrany proti černé magii byla až na dvě výjimky v posledních osmi letech naprosto ubohá, bude nutné se připravit. Nehodlám si ty puberťáky vzít na svědomí,“ odpověděl Severus a netvářil se nijak nadšeně.