Blog

Kapitola 16 – Pan Larent

A/N – Tohle je taková poměrně roztříštěná přechodová kapitola, tak od ní nečekejte příliš. Sevik

Lara si nandala plný talíř a s chutí se pustila do jídla. Byl pátek večer, což znamenalo, že ji čekají dva dny volna. K její dobré náladě nemálo přispěl i fakt, že už bezmála týden nemusela chodit málem kanály, aby se vyhnula všem těm vlezlým otázkám na téma ona a Snape. V Havraspárské koleji to utnula Hana. Naprosto neskutečným a neuvěřitelným způsobem ostatní spolužáky sepsula za to, že nedají Laře pokoj, a ono to, světe div se, zabralo. Dokonce si jí pár lidí zpětně omluvilo. V ostatních kolejích to elegantně ukončila přímo ředitelka McGonagalová. Náhodou se nachomýtla u toho, když ji otravovali dva Zmijozelští šesťáci. Chudáci kluci nestačili zírat, když jim napařila měsíc školních trestů a sebrala dvě stě bodů jako trest za šikanu. Dva Nebelvíři, kteří se neubránili pobaveným úsměvům, když to sledovali, si ke své nesmírné radosti musí ty tresty střihnout s nimi. Od té doby si nikdo na dotěrné otázky netroufl, a to ani nemusela dát na Dracovu radu a pár lidí proklít, i když přiznávala, že zrovna u těch šesťáků ji pěkně svrběla ruka. Žádná neškodná kletbička, rozmáznout je po zdi mizery mrňavý. V posledních dnech začala docela chápat, proč se profesor choval ke studentům tak, jak se choval. Pokud mu lezli na nervy alespoň z pětiny tak, jak jí její spolužáci, divila se, že za těch patnáct let učení nikoho neotrávil.

Přitáhla si Denního věštce, kterého někdo nechal odloženého na stole. V zápětí vyprskla na stůl dýňový džus, který měla zrovna v puse. Nedávno propuštěný zaměstnanec Ministerstva zatčen mudlovskou policií za obnažování na veřejnosti, hlásal titulek přes polovinu přední strany. Zbytek titulního listu zabírala fotografie zmítajícího se muže odváděného policisty, jehož intimní partie byly zakryty pouze složenými novinami. Tím muže nebyl nikdo jiný než bývalý zaměstnanec sociálního odboru pan Larent. Lara rychle rozevřela noviny. Celá první dvojstrana byla věnována Larentovi. Tedy, především poněkud kompromitujícím fotografiím, na nichž hrál hlavní úlohu.  Bývalý úředník Ministerstva kouzel se v odpolední špičce svlékl do naha na jedné z nejfrekventovanějších londýnských křižovatek, přerušil její provoz a způsobil tak tříhodinový dopravní kolaps. Podle zpráv v mudlovském tisku byl pod vlivem drog, hlásal hrdě titulek nad sérií fotografií pravděpodobně od náhodného kolemjdoucího, na kterých zcela nahý Larent poskakuje na střeše poměrně draze vypadajícího mercedesu a mává hůlkou, z které odletují barevné jiskry, a cosi vykřikuje. Lara v duchu poděkovala redakci, že se obtěžovala některé části snímku začernit. Skutečně nepotřebovala vidět všechno. Podle našich informací byl pan Larent převezen do psychiatrické léčebny, kde byl podroben sérii vyšetření a následně vzat do vazby. Ministerstvu kouzel se prozatím nepodařilo převést odviněného do Ministerského vězení. Zběžně si prohlédla i zbytek fotografií. Bylo jisté, že jak u mudlů, tak u kouzelníků má Larent skutečně pořádně velký malér. Způsobit, aby kouzla najednou vidělo přes dvě stovky mudlů, to se hned tak někomu nepodaří. Ani na vteřinu nezapochybovala o tom, že v tom měl prsty její opatrovník. Složila si noviny do kapsy hábitu. Tyhle fotky si rozhodně hodlala nechat a jen litovala, že to byly mudlovské fotografie a ne kouzelnické.

Vrátila se do věže a vytáhla přehled kouzelnických vysokých škol a nástavbových učebních oborů. Termíny podávání přihlášek se pomalu blížily a ona by si měla udělat alespoň užší výběr škol, na které se bude hlásit. Bavily ji kouzelné formule a přeměňování, takže měla rezervu co studovat, pokud ji nezaujme něco jiného. Zajímavé bylo také léčitelství, zejména psychologie, ale byl tu problém, že by musela absolvovat dva roky společného základu, který obsahoval i poměrně náročné studium lektvarů. Její výsledky v hodinách nebyly nejhorší, ale nemohla říct, že by nějak zvlášť excelovala. Sice by jí profesor Snape nejspíš byl ochotný s případnými problémy pomoci, ale nebyla si jistá, jestli dva roky po uši v lektvarech je to, o co stojí.

*

„Sakra Severusi, nemyslíš, že tohle už jsi přehnal,“ posadil se Kingsley unaveně do prvního křesla, které našel. Vzápětí polekaně nadskočil, když se mu kompletní sada drápků zaryla do stehna. Po celém dni dohadů neměl sílu ani na to, aby tu kočku smetl na podlahu. Raději si poslušně přesedl vedle.

„Přes dvě stovky mudlů ho vidělo kouzlit. Už deset minut po vydání novin jsme měli na Ministerstvu první sovu s dopisem, jehož pisatel požadoval zakroutit Larentovi krkem za to, že nás vytavil tak velkému riziku prozrazení. Než jsem odešel, měl jsem na stole přes pět stovek dopisů žádajících pro něj co možná nejpřísnější potrestání.“

„Vřele s nimi souhlasím,“ ozval se klidně Mistr lektvarů a nepřítomně pohladil kotě, které mu nenuceně vklouzlo do klína.

„Zdrogoval jsi ho,“ neznělo to jako obvinění, ale spíš jako konstatování.

„To ano a vzhledem k tomu, jak paranoidně se choval, to vůbec nebylo jednoduché. Mám takový dojem, že se mu ulevilo, že má vyřizování účtů za sebou.“

„Uvědomuješ si aspoň, kolik zákonů jsi porušil?“

„Dost na pokutu a podmíněný trest a málo na nepodmíněný. Udržel jsem se a nenalil mu tam nějaký velmi pomalu a bolestivě působící jed.“ Kingsley jen nevěřícně zakroutil hlavou. Se Severusovými fenomenálními znalostmi v této oblasti jen děkoval bohu, že se Severus nedal na dráhu profesionálního traviče. Byl si jistý, že by otrávil minimálně polovinu Londýna, než by se těm rádoby expertům v laboratorní sekci Ministerstva povedlo určit, zda se vůbec jednalo o jed, natož, aby zjistili o který.

„Tvým jediným štěstím je, že ať jsi mu dal cokoli, našim léčitelům se to nepovedlo identifikovat, takže v případě soudu to bude jeho slovo proti tvému, ale už si u Merlinova vousu uvědom, že vyřizovat si na vlastní pěst účty s každým, na koho máš pifku, prostě nemůžeš. Chápu tvé řekněme uklouznutí u Luciuse a dokonce ho schvaluji, ale tohle jsi přepískl. Ani v nejmenším nepochybuji o tom, že nějaký dáreček chystáš i Holoubkové, ale ujišťuji tě, že pokud se to opět dostane na titulní stránku všech mudlovských novin, tak tě vlastnoručně uškrtím.“

„Ne, z toho bude senzace pouze v kouzelnickém světě,“ ujistil ho Severus. Kdyby měl Kingsley na hlavě nějaké vlasy, vstaly by mu při Severusově zlověstném tónu hrůzou. V kůži Rity Holoubkové by rozhodně být nechtěl.

*

„Další prosím,“ ozval se nepřirozeně vysoký ženský hlas. Severus s útrpným výrazem popadl kotě a vešel do ordinace veterinoléčitele. Naštěstí alespoň léčitel vypadal solidně, když sestřička působila spíš jako pracovnice veřejného domu. Tolik make-upu, kolik ho měla na obličeji, snad Hermiona neměla v celé kosmetické taštičce.

„Krásné kotě,“ poznamenal léčitel, když ji Severus složil na vyšetřovací stůl. „V čem je problém, vypadá naprosto zdravě?“

„Našel jsem ji před dvěma měsíci na zahradě. Jestli za tu dobu vyrostla do délky o palec, tak ještě přeháním.“ Veterinoléčiteli zmrz úsměv na tváři. Kotě odhadoval tak na čtyři až šest týdnů a bylo velmi nepravděpodobné, že by se úplně čerstvě narozené kotě jen tak potulovalo po cizí zahradě. Opatrně vzal do dlaní hlavičku zvířete a jemným stiskem ho donutil otevřít tlamičku. Kotě zaprotestovalo vykviknutím a snahou zarýt mu drápky do ruky. Pak jí opatrně prohmatal celé tělo a nakonec provedl sérii diagnostických kouzel.

„Ta velikost je jediný důvod, proč jste ji přivedl?“

„Taky by nejspíš potřebovala něco jako antikoncepci. Náš skoro senilní kocour zdá se chytl druhou mízu,“ zaobalil to kulantně.

„Myslím, že po téhle stránce si nemusíte dělat starosti. Tohle je evidentně nepovedený pokus udělat z novorozeného kotěte doživotní kotě. Lidé to bohužel zkoušejí dost často a neuvědomují si, že i když při tom tu kočku nezabijí, tak zastaví pouze fyzický vývoj a nikoli duševní. Vypadá maximálně na šest týdnů, ale podle zubů jí bude tak devět měsíců až rok. Měla štěstí. Tyhle pokusy dost často končí nezvratně poškozenými orgány. Pokud ty kočky mají štěstí a dostanou se k odborníkovi, okamžitě je utrácí, v horším případě několik dní i týdnů umírají v bolestech.“

„A ona?“

„Po fyzické stránce je naprosto v pořádku jako každé skoro dvouměsíční kotě. Kouzlo zafungovala komplexně a zastavilo růst všech kostí a orgánů ve stejnou dobu. Po mentální stránce je to dospělá kočka, tak nečekejte, že si zvládne celý den hrát s klubíčkem a nadšeně u toho mňoukat. Z medicínského hlediska na ní neshledávám nic, co by bylo v nepořádku.“

„Je nějaká šance, jak to kouzlo zvrátit?“

„Ne, pokud jí přitom nechcete s největší pravděpodobností zabít, nebo alespoň zmrzačit. Je sice šance, že kouzlo časem zeslábne a ona trochu vyroste, ale velikosti normální kočky nikdy nedosáhne.“

„A kocour?“ připomněl Severus druhý důvod návštěvy.

„Kočky začínají být plodné nejdříve kolem tří měsíců věku a vzhledem k tomu, že ona ustrnula někde u šesti týdnů, tak zabřeznout nemůže. Nicméně vzhledem k riziku zeslabení kouzla je vhodné ji pravidelně vážit, zhruba každé dva týdny. Její váha by se měla ustálit někde mezi 300 a 500 gramy. Pokud by po ustálení váhy během těch čtrnácti dnů přibrala o víc jak deset až patnáct gramů, doporučoval bych preventivní návštěvu veterinoléčitele. Sice je tu možnost ji vykastrovat, ale pro takhle malý organismus je to nesmírná zátěž a…“